V posledních letech Česko přepadl zvláštní trend plošného zastávání se dlužníků. Chápu, ale nerozumím. Exekutoři nikdy nebudou lovebrandem ve společnosti, zvláště když jsou neustálou mediální masáží ostrakizováni — příhoda matky, která skončí s dětmi na ulici, případně důchodců (kteří vzhledem k myšlenkovým schopnostem měli být znesvéprávněni tak před deseti lety) s milionovým dluhem z ručení vnoučatům, kterým teď exekutor nečekaně vybral byt, je prostě trhák do hlavního zpravodajství TV Barrandov, na který slyší každý expert, který i bez spisu ví, že zrovna toto je čistý podvod “zlých exekutorů” proti “bezmocným”.
(Aby bylo jasno, netvrdím, že exekutoři jsou bezchybní a postup v exekuci nemůže mít žádné chyby, na druhou stranu se hodí objektivně říct, že v ČR běží okolo 5mil. exekucí a určitá chybovost v takovém množství řízení bude vždy existovat.)
Tento článek ale vlastně má být o něčem byť souvisejícím, tak trochu vzdáleném. O skupině obyvatel, kterou pracovně nazývám Nedotknutelní.
Představte si, jaké máte jako běžný, normálně žijící a pracující člověk, na kterého zatím nezaútočila exekutorská mafie, povinnosti. Platit nájem, elektřinu, plyn, telefon, jízdenky v tramvaji, daně, vlastně musíte zaplatit cokoli, co se musí platit nejen v režimu pre-paid (poplatek za…), ale i post-paid (nedoplatky na službách, elektřinách, … — prostě co příjde až po čerpání). Patrně taky tušíte, že i při deliktu (od rychlosti či blbého parkování, přes výtržnictví, po drobné krádeže) zaplatíte nějakou pokutu, a navíc se vás pravděpodobně týká jen to první.
Představte si ale, že existuje v ČR skupina lidí, kteří mají zajištěnou imunitu proti naprosté většině povinností vyplývajících z výše uvedeného. A skutečně nemyslím přestupkovou imunitu poslanců či diplomatů. Víte jaká?
Nebudu napínat. Jsou to Nedotknutelní. Skupina čítající přes sto tisíc osob majících 10+ exekucí (v 2017 jich bylo 151 tisíc), ale v podstatě i osob majících 3+ exekucí, což je více než půl milionu osob. 5% občanů ČR. A to jsou započteny jen exekuce exekutorů, ne exekuce vedené finanční správou a českou správou sociálního zabezpečení, které mají svoje vlastní exekuční tituly a nevymáhají přes soudní exekutory, ale vlastními odbory.
Jasně, běžně se může i normálnímu člověku přihodit situace, kvůli které dojde až do fáze exekuce. Cesta je to velmi dlouhá a případy, kdy exekutor “nečekaně vlítl do baráku ze dne na den” jsou v naprosté minoritě (notářské zápisy s přímou vykonatelností, bez nutnosti nalézacího řízení u soudu).
Pak jsou tu ale systémoví dlužníci, Nedotknutelní, což jsou nepochybně všichni nad 10 exekucí, ale v podstatě i nad nějaké 3–5 exekuce. Jakkoli totiž můžeme věřit tomu, že se omylem dostane nějaká pohledávka až k soudu, toto se fakt u běžného člověka souběžně nestane u pěti, deseti věřitelů!
Tyto osoby se k takovému množství exekucí s nemalou pravděpodobností dostaly řes svůj status nedotknutelnosti, se kterým efektivně pracují.
Jak to funguje? Představte si, že máte 10 exekucí. Velmi pravděpodobně v tom dávno “umíte chodit” — to znamená, že oficiálně pracujete za minimum, zbytek dostáváte na ruku, třeba si k tomu ještě líznete nějakou dávku, která je neexekuovatelná. Bankovní účty dávno nemáte, protože by exekutoři na nich okamžitě všechno vzali, takže jedete buď na účty rodiny/známých, nebo prostě jen cash. To vám nevadí, jste zvyklí — na (prvních) 10 exekucí jste totiž potřebovali minimálně pět let, takže se to všechno hezky zaběhlo. Žijete v podstatě mimo systém. Pokud nejste zaměstnaní ani napůl oficiálně (spíše většina) a jedete komplet na černo, sociální a zdravotní neplatíte, minimálně na zdravotním vám roste každým měsícem dluh, což je vám ale jedno, ošetřit vás musí stejně jako ty, co mají vše zaplaceno (navíc se to ani nedozví, protože pojišťovna to za vás samozřejmě zatáhne, i když jí neplatíte).
Máte možnost, která se normálním lidem nepoštěstí. Zaplatíte jen to, co nutně potřebujete, nebo chcete. Nedoplatky na energiích vás nevzrušují (prostě je nezaplatíte, dodatelů elektřiny a plynu je tu desítky, tak prostě půjdete v dalším nájmu k dalšímu v pořadí). Pokud vám nevadí se občas přestěhovat, tak ani na teple, teplé a studené vodě apod. — to je problém majitele bytu, co si vás (většinou) neprolustroval, ten to zatáhne za vás, protože je “normální”, ne “Nedotknutelný”. Poslední nájem, případně více nájmů, samozřejmě platit nemusíte, proč taky? Kus mu pokryje kauce, a dvacátá pátá exekuce by vám stejně nevadila. Platit nic, co jste v bytě rozbili/ukradli přirozeně nemusíte jakbysmet, pokud to nebude nějaký drahý nábytek, tak to stejně nikdo řešit nebude.
Nevadí vám ani dluhy vznikající režimu post-paid. Jeli jste rychle nebo dostali pokutu za parkování při užívání “vašeho” bouráku, který vlastní máma a vy jste jen provozovatel (ano, pokuty jdou za provozovatelem, ne za vlastníkem)? Jeli jste na černo tramvají? Neplatíte poplatky za popelnice?Neplatíte zdravotní pojištění? Nebojte, jste přece sakra Nedotknutelní!
Takové pokuty se vás vůbec netýkají — korporace, kterým dlužíte, sice ty pokuty vymáhat budou, ale nařízením dalších exekucí v pořadí. To je vám úplně jedno, protože jestli budete mít 10, 20 nebo 30 exekucí na vašem statusu nic nemění — jen vám to přidá jistotu, že můžete skoro všechno.
Je to neuvěřitelné, ale pořád jde jít ještě dále. Pokud jako nedotknutelný máte živnost, do přiměřené výše daně při nezaplacení úřady neřeší žádné trestněprávní konsekvence, jen prostě existuje dluh, který je “vymáhán” (pokud si vás nevychmátne exekutor, můžete být úplně v klidu, finančáku se to nepodaří tím spíše). Fakticky můžete pracovat “na IČO” kdekoli, kde dostanete peníze na ruku, což je pro šéfa často ještě výhodnější, než vás mít na černo.
Myslíte, že jsme u konce? No, v podstatě ano, pokud jste jen vychcaný, ale jinak morálně na nějaké přiměřené úrovni, jen dlužíte kam se podívá, ale ještě nejste vyloženě zloděj (zde stojí zajímavá řečnická otázka — o co menší zloděj je ten, co si půjčí peníze od kamaráda a nevrátí je, protože “potřebuje peníze jinde, a stejně mi nic nemůže”, než ten, co ukradne v krámě bombóny?)
Poslední zmíněná skupina nedotknutelných se s výše uvedenými až tak často neprolíná — většinou jde totiž o naprosté socky a úplné hlupáky, kteří neumí vydělat žádné peníze ani na černo a žijí jen na dávkách (které jim chodí “na složenku”), takže jinak statusu nedotknutelných využívají minimálně. Ti mohou v podstatě beztrestně drobně krást. Zde to pojmu trošku zjednodušeně.
Příklad z Janovské story: Nájemník (samozřejmě nedotknutelný, jako všichni v lokalitě) ukradl z bytu při stěhování sporák a vodovodní baterie. Škoda v úhrnu 3–4 tisíce (mimo 2 měsíce neuhrazeného nájmu a služeb).
Částka, kde se ještě jedná o přestupek — tedy nejvyšší sankcí přestupce je pokuta od správního orgánu — a to ještě za předpokladu, kdy se mi bude chtít plácat s oznámením, jinak se o tom nikdo ani nedozví (na což lze samozřejmě taky spekulovat, že se na to poškozený prostě vykašle, neb ví, že nic nezmůže).
Nájemník — zloděj byl uznán správním orgánem vinným ze spáchání přestupku. Dostal pokutu. Jenže je “Nedotknutelný”, takže ji nikdy nezaplatí. Má to ale ještě jeden problém. Neexistuje (ekonomicky smysluplná) cesta, jak ten ukradený majetek získat zpět, přestože fyzicky vím, kde se nachází (dokonce v tomtéž domě). Mohu žalovat nájemníka, aby škodu uhradil, jenže je “Nedotknutelný”, tedy nebude mi muset nic platit. Já mohu mít patnáctou exekuci v pořadí, přičemž i kdyby mu můj exekutor (který do té lokality ani nepáchne) iniciativně chtěl dělat mobiliární exekuci, jde o věci běžné potřeby, a jiné v tomto případě “Nedotknutelný” mít nebude, a už vůbec ne takové, které by měly v exekuční dražbě byť teoretickou šanci na jakékoli zpeněžení.
Obdobný systém platí pro krádeže v obchodech, jednoduše se to vyplatí risknout — buď neukradnu nic, protože mě čapnou (= maximálně pokuta, která se neplatí), nebo mě nečapnou, a věc mám.
Samozřejmě pro deliktní odpovědnost z jakýchkoli jiných incidentů — výtržnictví, apod., platí uvedené stejně — je prakticky beztrestné.
Jak z toho ven? Většinou mé články končí nějakým moudrem, vizí, řešením. Tady budu dost omezený, protože se nic z toho stejně nestane.
Voličská základna lidí s exekucemi je totiž zatraceně velká: V ČR je cca 8,5 milionu oprávněných voličů, okolo 10% z nich má nějakou exekuci. A to, prosím, za situace, kdy jsme měli (a nyní máme tím spíš) jedny z vůbec nejdostupnějších oddlužení (byť lidé v oddlužení jsou do těchto dat částečně zahrnutí také, protože exekuce se přerušují, nikoli zastavují, to až po přiznání účinku oddlužení — prostě, až je hotovo).
Nutností je:
- přestat společensky respektovat “dlužení” pod zámínkou “zlí věřitelé, nespravedlivé soudy, zlí exekutoři”
- začít plošně trestněprávně postihovat osoby s 10+ exekucemi. Již známé instrumenty z neplacení výživného, jako odebrání ŘP, by měly být začátkem (s možnými liberačními důvody, typu zdravotní stav, atp.) — záchranou jen vstup do oddlužení a plnění povinností tamtéž
- možnost lustrovat osoby v CEE (centrální evidence exekucí) zdarma (minimálně na má/nemá exekuce)— tedy naučit každého, že si může budoucího (nejen obchodního) partnera prověřit, přes API strojově hlídat, apod.
- zastavit růst exekucí jednoduchou věcí: pokud v okamžiku uzavření smlouvy bude mít osoba exekuci zveřejněnou v CEE, jakékoli plnění z nově uzavření smlouvy nebude soudně (či následně exekučně) vymahatelné — absolutní vyloučení nedotknutelných z kontraktů jinak, než na plnou odpovědnost (budoucího) věřitele
Inspirací k tomuto článku bylo a je několik “známých”, kteří bez problému žijí i 10+ let bez jakýchkoli problémů s desítkami exekucí na krku, jezdí v “ne levných” autech, jsou finančně naprosto v pohodě, a platí jen to, co potřebují, bydliště mají téměř odjakživa na úředních adresách, peníze točí přes firemní účty nebo přes příbuzné.
Oddlužení pro ně absolutně nemá význam, jejich systém je tak zaběhlý, že platit zbytečně byť jen správce, jsou vyhozené prachy. Nepotřebují to, budou tak fungovat bez problému dále.
